Antioxidanty a volné radikály

Úvod

S volnými radikály, ačkoliv si to neuvědomuje, se setkává každý z nás každý den. Vlivu radikálů jsme vystaveni již od rána, kdy vyjdeme z domu na ulici, kde se nachází smog, potkáme kuřáka, v práci nestíháme a podléháme stresu, otevřeme okno a vidíme tovární komíny… Volné radikály jsou součástí našeho organismu a mohou působit jak škodlivě tak prospěšně.

Vysvětlení pojmů

Radikál: v chemii označuje vysoce reaktivní částice, která má jeden nebo více volných elektronů. Zdroje volných radikálů, se kterými se setkáme v běžném životě: Dusitany, chlór, těžké kovy, železo a měď, zejména v určitých sloučeninách a kombinacích, herbicidy, pesticidy, i jinak cenné polynenasycené tuky, tuky přepálené a vlivem tepla, světla a času za přístupu vzduchu oxidované (žluklé). Příklady sloučenin: superoxidový (hydroxidový) radikál, hydroxylový radikál, peroxylový radikál, alkoxylový radikál, peroxid vodíku, kyselina chlorná.

Antioxidant (AO): látka, jejíž molekuly  omezují aktivitu volných  radikálů – snižují pravděpodobnost jejich vzniku nebo je převádějí do méně reaktivních nebo nereaktivních stavů. Konzumovány působí pozitivně na zdraví organismu, ve kterém působí podobně. Další antioxidanty se vyskytují (nejčastěji ve formě enzymů) v organismu.

Vznik radikálů a působení v organismu

Volné radikály jsou látky, které se v těle tvoří při látkové přeměně, při obraně před bakteriemi a při expozici ultrafialovým nebo ionizačním zářením. Nemoci, kouření či nadměrné vystavení vlivům znečištěného životního prostředí přispívají k intenzivnější tvorbě volných radikálů. Aktivní sportovec navíc daleko intenzivněji než pasivní absorbuje radikály z exogenního prostředí. Některé volné radikály jsou běžnou součástí zdravého metabolizmu - chrání ho, některé se objevují nebo se jejich množství zvyšuje v průběhu nemoci, psychické a fyzické zátěže.

AO v našem těle a sport

Kdykoli cvičíme, vytvářejí se milióny superoxidových, hydroxylových volných radikálů a hydroperoxid. Poškození, které tyto sloučeniny napáchají, je hlavní příčinou vleklé svalové bolesti a slabosti, kterou cítíme pár dní po těžkém cvičení. Jejich hladina stoupá úměrně se spotřebou kyslíku.

Tělo se proti oxidaci brání třemi hlavními endogenními antioxidanty: kataláza neutralizuje peroxid vodíku, SOD (superoxid dismutáza) ničí superoxidové radikály a glutathion peroxidáza detoxikuje peroxidy.

Katalázu a SOD formou potravinových doplňků vůbec nemůžeme přijmout, protože je zničí náš trávicí systém a i kdyby molekula SOD přežila trávicí proces, je příliš velká, aby prošla buněčnými membránami.

Jedním z hlavních endogenních antioxidantů, jejichž hladinu můžeme ovlivnit perorálně, je glutathion. Bez přiměřených zásob glutathionu nemůžeme předcházet poškození svalů ani si zachovat intenzitu tréninku. Glutathion jako dobrý ochránce svalů je produkován v lidském těle. (Teplota svalů se při zátěži zvyšuje, uvádí se až na 45 ^oC, což též vede ke zvýšené tvorbě volných radikálů). Je dokázáno, že zvýšený příjem cysteinu zvýší i hladinu glutathionu v těle. Jeho hladina s věkem rychle klesá (bere se jako index lidského stárnutí).

Spolu s glutathionem působí jako ochrana těla celá řada antioxidantů nacházejících se v potravě a v různých doplňcích stravy. Jedná se o vitamíny C, E, selen a koenzym Q10, flavonoidy, beta- karoteny, jedná se o tzv. nízkomolekulární AO.

Důsledky působení radikálů

Převaha volných radikálů nad antioxidační ochranou vede k tzv. oxidačnímu stresu lokálnímu nebo celkovému. Dochází k poškození lipidů a lipidových membrán lipoperoxidací, poškození bílkovin, nukleových kyselin aj., Dochází k poškození buněčných membrán, mitochondríi a sarkoplazmatu, lipoperoxidace, poškozuje se tekutost membrány, změny průchodů iontovými kanálky mohou vést až k smrti buňky. Do buněk proniká vápník, dochází k nekontrolovatelné elastolýze, stoupá buněčná permeabilita (propustnost), ze svalových buněk se více uvolňují např. kreatinkináza, pyruvátkináza, laktátdehydrogenáza, myoglobin aj. Vznik prostaglandinů, př. PGE2 - důležitý regulátor přeměny svalových bílkovin, ale i látky působící zánětlivou reakci a tromboxanů, které podporují srážení krve a působí vazokonstrikci. Tím zpomalují svalovou regeneraci po výkonu.

Dlouhodobé poškozování buněk podporuje vznik aterosklerózy, diabetu, nádorového bujení, řady neurodegenerativních onemocnění,(Alzheimerova, Parkinsonova choroba, roztroušená skleróza) aj.

Zdroje AO v potravinách

Vit. E- tokoferol

ořechy, slunečnicová semena, sojové a kukuřičné výhonky použití v  konzervaci rostlinných olejů, margarinů a výrobků z kakaa a čokolády.

Vit. C- kyselina askorbová

Citrusy, ananas, rybíz , čípky, meruňky, borůvky

Vitamin C a jeho různé soli (E300-E302) se přidávají jako ochrana nealkoholických nápojů, džemů, kondenzovaného mléka a párků,

Flavonoidy

zelený a černý čaj, petržel, pórek, brokolice, grapefruit, cibule, jablka, olivový olej, citrusové  plody, sója, maliny, jahody, červené hrozny

Q10

Kukuřice, špenát, brokolice, mořské plody

Závěr

Suplementace antioxidanty má ve sportu stoupající význam jak pro samotný výkon, tak ve fázi regenerace. Doplňky s AO ovšem uvítáme i při stresovém zaměstnání, psychické a fyzické únavě.

Pozn:

Londýn: Pokud je ve vaší ložnici snížená aktivita, doplňte „sexuální“ vitamíny a AO: vit. A, vit. E. Pokud máte problémy s dosáhnutím  orgasmu, přidejte vit. C.:-)